Fotoexpedice TENERIFE 2011 aneb endemity, kam se podíváš

Rozhodnutí strávit druhou polovinu prosince na Kanárských ostrovech, tedy mimo domov, nebylo zpočátku snadné. Zvláště dětská část naší rodiny upřednostňovala tradičního Ježíška, dokonce i pro nás, rodiče, to bylo poprvé, kdy jsme na Štědrý den nebyli doma. Přesto nelitujeme.

Zvolili jsme ostrov Tenerife pro jeho rozlohu a rozsah nadmořských výšek. Doufali jsme ve spatření a nafocení endemických druhů i šanci na druhy pouštní, obvyklé spíše pro východní ostrovy nebo Afriku. Prostudovali jsme všechny dostupné materiály se zaměřením na faunu Kanárských ostrovů včetně birdwatcherských záznamů, vytipovali vhodná místa a zanesli je do mapy v GPS-ce. Není nic horšího, než nedostatečně připravená výprava, kdy ztrácíte drahocenný čas hledáním lokalit nazdařbůh.

Odlet z Vídně a nevlídného počasí proběhl bez komplikací a za necelých 5 hodin jsme v silném větru přistávali na jihu Tenerife. Vyzvednutí objednaného vozu trvalo déle než jsem zvyklý, ale zhruba v 15 hodin místního času jsme vyrazili směrem na Los Gigantes. Nebudeme zabíhat do podrobností, za zmínku stojí snad jen pro mě překvapivá cena benzínu (0,92€=cca 24Kč  - u nás v tu dobu 36,50 Kč !) a vynikající stav většiny silnic s častými odpočívadly pro fotografování vyhlídek.

Lokality a fotografování

Tenerife je, stejně jako ostatní Kanárské ostrovy, sopečného původu. Na jeho vzniku se podílely 3 sopky. Z nich nejvyšší - Pico de Teide - je se svými 3717 m n.m. zároveň nejvyšší horou celého Španělska a dominantou ostrova. Žije zde úctyhodných 900.000 obyvatel, což z něj činí nejlidnatější ostrov souostroví. Úžasná je možnost dostat se během půl hodiny z úrovně moře do nadmořské výšky přes 2000 metrů a projít tak několik biotopů s různými živočišnými i rostlinnými druhy.

El Medano a jižní pobřeží

Největrnější oblastí je jih ostrova. Právě proto se sem sjíždějí windsurfaři a kitesurfaři z celého světa . Bohužel jsem s sebou vybavení neměl, alespoň bylo dost času věnovat se ptákům. Na pobřeží můžete zastihnout některé druhy bahňáků - kamenáčka pestrého, kolihu malou, jespáky.

Montaňa Roja je skalní útvar z červené lávy, nazývaný přiléhavě Red Rock a vypadající jako zmenšenina Gibraltaru. V jeho polopouštním okolí natrefíte na lindušku kanárskou, orebice pouštní, ťuhýky šedé.

V blízké oblasti hory Guaza jsme se snažili najít hýla pouštního, ale i po dvoudenním hledání jsme se museli spokojit "jen" s orebicí pouštní a pěnicí brýlatou.

Dalším místem vhodným pro pozorování ptáků jsou golfové kluby. Na jihu, blízko Los Abrigos, najdete hned dva - Golf del Sur a Amarilla Golf Club. Většinou Vás dovnitř nepustí, ale i přes plot se dá ledacos vidět. Nám hned při příjezdu přeletěl nad autem ibis hnědý. Našli jsme místo, kde byl green částečně ve výstavbě, takže jsme nikomu nevadili a fotografovali jsme tam dudky, ťuhýka a lindušky. Dokonce jsme na vlastní oči viděli, jak si kolem jamky, asi 50 metrů od hráčů, vyšlapuje koliha malá. Lindušku rudokrkou, skřivánka menšího ani další skřivany jsme zde nezastihli (bývají tu viděni).

To hlavní, co odlišuje Tenerife od ostatních Kanárských ostrovů, je Teide. Pouštní a polopouštní oblast lávových polí připomíná islandské Duhové hory. Už chybí jen gejzíry a horká zřídla. Z nadmořské výšky 2000 metrů můžete vystoupat až na vrchol Pico de Teide (nebo mastňácky vyjet lanovkou). Na vstup k vlastnímu kráteru potřebujete ovšem písemné povolení (počet návštěvníků je limitován), jinak Vás tam nepustí. Toto povolení lze bezplatně získat v Santa Cruz de Tenerife (podobně to fungovalo i ve Španělsku při vstupu na některé stezky v národním parku). My jsme bydleli na druhé straně ostrova, takže povolení a vstup do kráteru jsme oželeli.

Pro fotografování základních ptačích endemitů je naprosto ideální odpočívadlo Las Lajas, které, díky vybudovaným kohoutkům s vodou pro grilující turisty, přitahuje modré pěnkavy kanárské, strakapoudy velké kanárské a sýkory kanárské (dříve poddruh modřinky, dnes již samostatný druh). Pokud se Vám poštěstí najít odpočívadlo prázdné (nám asi na potřetí, dvakrát halekající-grilující Rusové a Španělé), máte z poloviny vyhráno. Najděte si nějaké naplněné nebo si sami naplňte pítko a vyčkejte. Snad nejlepší fotky máme odsud. Strakapoud pijící z kohoutku je krásným vyjádřením sžití se ptáků s civilizací.

Los Gigantes, Masca

Los Gigantes na západě ostrova charakterizují strmé skály nad mořem. Hnízdí tu orlovci, rybáci a buřňáci, konají se tu výlety za pozorováním velryb. Záleží na období, které kytovce tu  můžete spatřit. My měli štěstí na delfíny kapverdské (Stenella frontalis), zatímco běžnější kulohlavce jsme neviděli. V parcích na pobřeží potkáte hrdličky zahradní, vrabce pokřovní, na pobřežních skaliscích hledají potravu kameňáčci pestří a krabi.

Erjos ponds

Přírodní jezírka Erjos ponds leží v západním výběžku ostrova v oblasti národního parku Teno a rozprostírá se nad nimi původní vavřínový prales obývaný dalšími z kanárských endemitů - holubem vavřínovým a holubem kanárským. V jeho okolí se můžete setkat s hejny kanárů, budníčky kanárskými, sýkorou kanárskou, ťuhýkem šedým, červenkou obecnou, kosem černým, pěnkavou obecnou, poštolkou obecnou, kánětem lesním a snad i sokolem šahinem.

Dalšími místy stojícími za navštívení jsou Barranco del Infierno (jižní podhůří Teide), Punta de Teno (nejzápadnější cíp ostrova), Tejina Ponds (sever ostrova), Anaga rural park (severovýchodní cíp).

Rozhodně bychom pár měsíců na Tenerife vydrželi, aniž bychom se nudili. Zvláště s přihlédnutím k výběru čerstvých mořských ryb a dalších živočichů v místních obchodech.

K nejlepším fotkám z expedice řadíme následující, kompletně všechny najdete v galerii Tenerife 2011.